Dnes jsem zjistila, že bych mým čtenářům měla vysvětlit, že povídku Cesty Páně aktualizuju denně a třeba i dvakrát. Stačí najet na její konec a uvidíte tam růžový nápis: Pokračování
A za ním to je...
Že je to návod jak pro blbý? Taky bych řekla, ale jeden můj čtenář, ač chytrý, marně už pár dnů čekal na něco nového... :)
I dnes jsem už přidala pokračování, dokonce s fotodokumentací, protože hlas povídal, že jinak byste tomu nevěřili...
To, že povídku dělím na části (zatím I - III), je jen proto, že v jednom článku může být pouze 40000 znaků.
A víte, co je taky na té povídce zajímavého?
Že ani já netuším, jak skončí...
Jsem ráda, že jste se mnou.
Děkuju.
Žádné komentáře:
Okomentovat