Volali mi z jedné firmy. Říkejme jí třeba AAA.
Mám ji v mobilu uloženou na prvním místě v kontaktech, jelikož abeceda začíná na A.
Kdyby začínala třeba na B, nevolala by mi dnes firma AAA, nýbrž firma BBB.
Elenka si moc ráda hraje s mým telefonem - několikrát denně si přehrává svá oblíbená videa,
kde je ona zachycena při různých aktivitách - jak plave, jak kreslí, jak se klouže...
Dívá se na to ráda.
A taky ráda mačká tlačítka a - odesílá zprávy.
Jelikož tiská stále jen to tlačítko OK, to největší uprostřed, vede ji to následovně:
OK - zprávy - OK - vytvořit zprávu - OK - zadat text zprávy - OK - odeslat zprávu - OK - kontakty - OK - AAA
Kdykoliv už neslyším, že by se jí přehrávalo videjko, je mi jasné, že zase posílá esemesky.
A téměř pokaždé se nemýlím, bohužel stihne vždy několik zpráv denně té firmě odeslat.
Řekněme tak deset.
Druhá věc je, že já nemám v telefonu složku "koncepty", kam bych si mohla ukládat rozepsané SMS,
případně vkládat různé poznámky, jak jsem byla zvyklá dělat na starém mobilu...
Kolikrát mě v noci něco napadlo - jako třeba věta do románu, případně námět na článek pro blog,
tak jsem si to tam naťukala a spala...
V mém současném telefonu si všechny postřehy a poznámky musím ukládat přímo do editoru "Vytvořit zprávu",
což není zrovna praktické, protože sice text v tom políčku zůstane, dokud ho případně neodešlu, anebo nesmažu,
ale jakmile potřebuju mezitím poslat zprávu někomu jinému (a jinou), musím si tu poznámku nejprve přepsat,
jestliže ji nechci ztratit.
Tuhle jsem měla v telefonu v textovém editoru napsáno "žehlička".
To jsem se v noci vzbudila (respektive mě vzbudila Elenka) a já pak při usínání měla pocit, že jsem možná
tu žehličku postavila na tu skříňku na stojato - kdyby tak Elenka běžela kolem a do skříňky strčila, mohla by
na ni žehlička spadnout!
V noci bývám nejvíc paranoidní a napadají mě nejstrašnější scénáře.
Už se mi nechtělo vstávat a jít žehličku pokládat, anebo zjistit, že leží, tak jsem to jen zapsala do mobilu.
A vyřízeno. Ráno na to mrknu a hned budu vědět, co je potřeba.
Jenže ráno Elenka zase posílala zprávy...
Během dopoledne jsem v koupelně věšela prádlo a pak zjistila, že mám nepřijatý hovor.
Od firmy AAA.
Co mi mohli chtít? Snad jim Elenka nevolala... Kontrolovala jsem hned poslední volaná čísla. Ale nevolala.
Psala. Poslala jim šest esemesek.
V první stálo slovo: Žehlička
Dalších pět bylo prázdných.
Listovala jsem odeslanými zprávami dál, do včerejška, předevčerejška a dál a dál, a stále nacházela
zprávy odeslané na "áčka."
Některé i s textem - buď mou poznámkou do blogu, anebo něco napsala sama, třeba "Ro".
Vzpomínám si, že jednou mi někdo poslal textovku na pevnou linku, a to je docela komická záležitost,
protože když to zvednete, nějaký stroj Vám začne diktovat bez interpunkce a zcela neosobně patřičný text.
Představila jsem si operátorku na těch "Áčkách", jak přijme hovor a tam jí tenhle robotický hlas začne předčítat
slovo ŽEHLIČKA - opakuji - ŽEHLIČKA.
Anebo nějaké ty moje autorské věty.
Ta se musí tvářit...
A hned pak jsem měla jasno, proč mi dnes UŽ volali. Zřejmě je to obtěžuje, anebo nevědí, co si o mých vzkazech
mají myslet.
Volala jsem zpátky, abych jim celou situaci vysvětlila, ale číslo bylo tak dlouho obsazené, že jsem se rozhodla
raději si je z kontaktů smazat a nahradit je firmou ABC, jejíž číslo neznám, tudíž jsou bez čísla, a tudíž jim Elenka
může posílat ESEMESKY, jak jí bude libo.
A mě to nebude stát peníze, ani pověst slušného zákazníka...
Žádné komentáře:
Okomentovat