Dneska zase trošku "zdrbnu" svýho muže...
On doma hodně dělá, stará se, pere, žehlí, myje nádobí, prostě snaží se,
ale ty výsledky...
Když pere, tak přecpe buben tak, že se prádlo pořádně nevypere, věší ho tak,
že ho hází jak míč na šňůru, kde se buď udrží, anebo spadne do vany, odkud ho vytáhne
a hází znova... A když už není místo, přehodí klidně i víc kusů přes sebe...
Když myje nádobí, tak cokoliv si potom vezmu z odkapávače, musím si znova přemýt,
(ať mu nekřivdím - téměř cokoliv), s mikrovlnkou si taky zrovna nerozumí, a léky pro Elenku - no k tomu ho raději
vůbec nepouštím.
Moje taktika "nápravy" zpočátku byla upozorňovací.
Ke každému talíři jsem ho volala, k tomu prádlu taky...
Ale náprava se nekonala, je netvárný :)
Nedávno mě napadlo, že bych na ty "problematické" stroje nalepila štítky s upozorněním,
třeba na pračku:
Dej jen polovinu prádla, co bys normálně dal!
Na mikrovlnku:
Ohřívej bez lžičky!
Na šňůru:
Vlez si do vany a prádlo rozvěs každý kus zvlášť!
Na napařovací žehličku:
Nejdřív naplň vodou!
Nad dřez rovnou:
Umyj to ještě jednou...
No a na krabičku s léky:
Nesahat! :)
Udělala bych to, kdyby k nám nechodily holky na řasy a jiné návštěvy, zejména rodinné.
Mohly by si myslet, že je úplně blbej.
A nebo snad dokonce já :)
***
Žádné komentáře:
Okomentovat