Dnes zase něco ze soudku mojí blbosti...
Tak tedy. Můj bráška jednou na chalupě pustil Elence na svém Iphonu nějaké interaktivní puzzle pro nejmenší děti, a ji to moc bavilo. Jezdila prstíkem po displeji a přetahovala jednotlivé dílky domečků a panenek, a různých jiných obrázků, na svá místa, a musím říct, že jí to dobře šlo.
Hlavně proto, že na displej mohla sahat, bylo to skoro jako opravdové puzzle, které má tak ráda.
Včera jsem ji chtěla potěšit, a tak, zatímco po obědě spala, jsem na internetu, prostřednictvím svého notebooku, vyhledávala podobné dětské stránky s těmihle skládankami.
Nenašla jsem hned, o to větší jsem měla radost, když se nakonec jedna taková webovka objevila. Hned jsem se to jala vyzkoušet.
Prstem jsem se dotkla dílku puzzle na svém monitoru a snažila se ho přemístit na správné místo...
Nešlo to.
Jenom myší to šlo. Ale tohle Elenka ještě nezvládne - že by klikla myší a přidržela si to, a někdy klikla dvakrát, jindy jednou, kdepak, to ještě není pro ni. Škoda.
Potřebuju najít ty dotykové puzzle... Co měl Tom!
Pak mě něco osvítilo a došlo mi, že můj monitor není dotykový.
Hledala jsem ovšem ještě nějakou chvíli, než mi tahle politování hodná skutečnost došla. Moc mě to mrzelo. Jednak kvůli Elence, že si nebude interaktivně skládat, a pak zase kvůli Elence, že má tak blbou matku :)
Já si na to pomalu zvykám, jsem zvědavá, jak se s mými aktivitami vypořádá ona...
***
Žádné komentáře:
Okomentovat