Tenhle měsíc, tedy v lednu, jsem byla s Elenkou, jak víte, v nemocnici.
Poprvé necelý týden, podruhé ze dne na den a teď to hrozilo potřetí,
a zatím u hrozby zůstalo.
Jestli i zůstane, a Elenku z těch nynějších horeček vysekáme doma, tak by se
při velkém, ale opravdu velkém (až spíše hypotetickém) štěstí mohlo jednat
o takové symbolické zakončení jejích hospitalizací.
Vždycky tam ležela daleko dýl, než pouhý týden.
Takže jsme nyní, v lednu, trhaly rekordy, a šlo to sestupně, míň, ještě míň,
až jen podmínka...
Tu nám dala její pediatrička. Taková strašně pečlivá ženská, až nám tím leze na nervy kolikrát.
Přijdeme s tím, že Elenka má vysokou teplotu, ona ji vyšetří, a i když nic jiného na ní neshledá,
a oznámí nám, že jde o virózu, okamžitě vytáčí kardiocentrum v Motole, aby se poradila, jestli
by přesto nebyla lepší hospitalizace.
S tím jsme k ní tedy rozhodně nejeli, náš úmysl byl opačný - Motolu se vyhnout.
Tak jsme na sebe se Zdeňkem udiveně koukali, když spustila do sluchátka řeč o tom,
jak by ze svého pohledu navrhovala "observaci" na lůžku, že to pro malou pacientku bude
bezpečnější...
Naštěstí má ta naše malá pacientka na kardiu svého rozumného doktora, už jsem ho tu taky zmiňovala,
a ten své bývalé spolužačce z medicíny připomněl, že jsme u nich ležely před třemi dny,
tak by ještě vyčkal, než nás "observovat" jen pro jistotu.
Nevím přesně, co slovo observace znamená, ale nelíbí se mi.
Zní mi to trochu jako rezervace - ve smyslu chráněné území, ale tím spatřuji spíš náš domov.
Zřejmě to tedy bude opak rezervace. Ta observace.
Paní doktorka nás vybavila letáky z lékárny, co všechno Elence nakoupit,
a zdvihla výstražný prst - do rezervace jdeme prý s velkou podmínkou.
Jestli budou horečky přetrvávat, jestli bude Elenka málo pít a jestli se přidá kašel,
čeká nás observace!
Byla by to třetí lednová.
A kolečko by mohlo začít nanovo, protože třikrát v jednom měsíci Elenka ještě hospitalizovaná
nebyla. A kdyby to mělo jít vzestupně...
***
Žádné komentáře:
Okomentovat