Ale s kvízem!
V uplynulých dnech mi bylo mizerně (a stále mi je).
A to i přes to, že mě oslovil redaktor tohoto serveru, jestli bych byla svolná k rozhovoru.
Svolná jsem byla, polichocená taky, ale šťastná ne.
Zdeněk byl v práci a já sama doma.
Zcela zabrána do popíjení svého "hořkého koktejlu",
z ingrediencí, jako je smutek, vztek, nechuť, prázdnota a výčitky,
jak pojmenovala paní psychiatrička stav, v němž se nutně nacházím
v tomto období, jsem doma dřepěla na židli.
A i to bylo nad mé síly. Ani nicnedělání nešlo, natož něco dělat.
Tak pro mě přijela máma a odvezla mě k nim, kde byli všichni moji sourozenci
a taky Kiki přítel.
Odpoledne mě nějak zabavili, hráli jsme společenskou hru, kdo pozná filmovou hlášku.
Kiki dostala přezdívku "Černý Petr", protože jsme hráli v týmech a s ní nikdo nechtěl být.
Pravidla jsme si vymysleli, a přesto, že se mi původně do žádné hry nechtělo, musím přiznat,
že jsem skutečně přišla na jiné myšlenky.
Zato v noci... Nejhorší stav, jaký jsem zatím měla. Bylo mi zle jak psychicky, tak i fyzicky,
jako by mi to všechno teprve docházelo.
A v pondělí jsem nemohla do práce, skoro jsem nespala, a úzkost se mě držela i dál, celý den.
Už je to měsíc, druhého...
A nejsem na tom líp, naopak hůř. Přerušila jsem i veškerou korespondenci s přáteli,
přestože čtu všechno.
Nebaví mě nic, nemůžu nic, nejde nic.
A zítra zkusím tu práci. S Kiki to snad půjde.
Rozhodla se, že budu dělat opět "promoci", a to, lákat zákaznice do obchodu. Což tedy logicky nebude
probíhat v obchodě. Jestli v takovém stavu někoho nalákám, to se uvidí.
Když tak se vystřídáme - a já je budu uvnitř zase odhánět.
Obzvlášť, jestli v lese bude rušno. A jestli mi zase nasadí tu čelenku s rudou mašlí.
Oknem do lesa koukám stále.
A viděla jsem dokonce podivnou událost.
Slyším kroky, běžím k počítači a přes objektiv byla hozena nějaká pytlovina.
Ovšem s hustými oky, takže neprůhledná.
Volala jsem Martinovi, že se tam něco děje.
"A co?"
Jenže v tom to někdo sundal a já mu s úlevou oznámila, že někdo nakrmil zvířátka.
"To mi voláš, že někdo nakrmil zvířátka? Jestli je to všechno, tak já teď nemám moc čas, víš..."
Nevadí, hlavně, že to dobře dopadlo.
A ti mývalové nejsou mývalové, ale psíci mývalí. Jak jsem zjistila.
To jenom pro informaci podobně nadšeným lesákům.
To bude pro dnešek ode mě všechno, a místo pointy, na kterou tentokrát evidentně nemám,
(ačkoliv jsem v tom rozhovoru vyprávěla, jak se vypisuju s pointou,
aby se to dalo číst...), mám pro Vás malý kvíz.
Jinými slovy - psát neumim, ale aspoň si zahrajem :)
Poznej filmovou hlášku s nápovědou od Kiki:
Je to kov, který se přemístil do jiného města...
:)
***
Žádné komentáře:
Okomentovat