Jdu Vám takhle do Billy, stojim ve frontě u lahůdek a prodavačka mě přeskočí a obsluhuje
toho za mnou.
U pokladny zas nepozdraví a nechce po mně Billa kartu - a já už ji přitom mám!
Dlouho jsem se zdráhala vstoupit do toho jejich klubu, jak víte.
Neslyšela jsem na jejich akce a slevy, nechtěla jsem se dát lapit
a nosit v peněžence klubovou kartu...
Ale nedávno mě prostě dostali.
Měli moje oblíbené sušenky za polovic. A to už by se celkem vyplatilo,
musela jsem uznat. Přesto jsem si ale hodlala zachovat tvář a nepodlehnout.
Vzala jsem si čtvery, jako obvykle, a mínila za ně dát tolik, kolik obvykle...
Jenže ta u pokladny tehdy nebyla protivná, ale naopak velmi vstřícná:
Proč nemáte Billa kartu?
Nechci ji mít.
Ale to je výhodnější, ty sušenky byste měla za polovic!
To se holt nedá nic dělat - zachovávala jsem si tu tvář.
Ale dá se dělat, tady si to vyplňte... - podala mi přihlášku a tužku a ty sušenky
načetla se slevou.
Představila jsem si, jak jí před celou tou frontou říkám, že tu slevu nechci.
Tak jsem si s tím archem zalezla bokem, kde jsem nepřekážela a poslušně jí
to teda vyplnila.
V tom vidím, jak za mnou někoho posílá.
"Prosim vás, půjčte mi tu kartu na chvíli...", brala mi
mou zbrusu novou kartu nějaká slečna a odnášela si ji ke kase, aby dostala
taky bébéčka za polovic.
To snad ne! Tak já kvůli nim musim vstoupit do klubu a tahleta si díky tomu
nakoupí taky se slevou?!
Další věc, kterou jsem ke svému překvapení zjistila je to, že do té doby
se mě neustále vyptávali na Billa kartičku. Nikdy nezapomněli, bylo to jak rituál,
kdykoliv jsem vyndala věci na pás - Billa kartičku?
Od té doby, co ji mám, se neptají.
Co jsem v klubu, tak je nezajímám!
To mi potvrdili dneska, když mě přehlídli u šunky.
Vite vubec, kdo ja jsem?! Chtelo se mi ptat.
A u pokladny me nepozdravili,
nepoděkovali, dokonce cenu neřekli - musela jsem se vyptávat, co jsem dlužna!
Ale já se nedala, řekla jsem jí - pěkně od plic: No to je teda úroveň!
A v tu chvíli jsem sama v sobě poznala důchodkyni z Billa klubu, co se rve za svá práva...
Dostala jsem pár samolepek pravěkkých zvířat a šla jsem.
Mno, tak takhle teda ne. Všichni mají v klubu výhody, jenom já v něm zestárla zas
o několik let. Dokonce zvířátka bych si měla lepit...
Vrazila jsem je do ruky nějaké holčičce a z klubu vystoupim.
Stejne uz jsou ta bebecka zase za plnou cenu i pro nas.
***
Žádné komentáře:
Okomentovat