Letošní čarodějnice jsem po několika letech trávila u ohně.
Mirek mě vzal k nim na zahradu.
Už minule, když jsme tam byli, zeptal se mě: "Umíš rozdělat oheň?"
"Jasně!"
"Tak fajn. Ale já ho rozdělám..."
"To je dobře," oddychla jsem si. Nerada bych totiž, aby zjistil, že tak trochu kecám...
Řezal dříví a já měla aspoň přichystat klacíky a papír do ohniště. Přichystat na podpal.
"A kde je pepo?" Zeptala jsem se.
Divně se na mě podíval a pak řekl: "Nepotřebujem ne?"
"Ech... Jasně, že ne...," přikývla jsem rozpačitě a začala stavět dřívka jedno přes druhý,
a škubat noviny.
Přišel s poleny a chvíli nade mnou stál.
"Zapal to," pobídl mě a podával mi zapalovač.
Poslechla jsem. Papír shořel. Klacíky ne. Oheň zhasl.
Koukal ještě chvíli, než řekl PUSŤ MĚ K TOMU!
Nu což, pustila jsem. A civěla, jak mu to jde.
"Aspoň do toho foukej, jo..." zkusil mě znova.
"Fúúúúúúú!" Foukla jsem na doutnající dřeva.
Jen tak decentně, jsem přece dáma...
"Ty vole...," ulevil si a pak si klekl v džínách do trávy, rukama se opřel kolem ohně
a foukl tak moc, že jsme už za chvíli pekli buřty, i když dřevo, co nanosil,
(při čemž mě ho moc bavilo sledovat), bylo mokrý.
"Takže umíš rozdělat oheň, řikáš...," dobíral si mě později, když jsem se ládovala dobře propečeným špekáčkem.
"A taky držíš dietu, viď. TOVÍŽEJO..."
Čím dál víc se proflakuju taková, jaká jsem. Kdepak, nic se nedá hrát věčně :)
Ukazovala jsem mu svý starý fotky. On mi je taky ukázal. Byl strašně hezký dítě.
Narozdíl ode mě.
Po pár obrázcích mi řekl, že mu to asi už stačí...
Že by se prý na minulost úplně nezaměřoval :)
Jdem dál.
Na prvního máje, kdy se milenci podle tradice líbají pod rozkvetlou třešní,
se po nějakém takovém stromku začal shánět.
Vzpomněla jsem si na jedno takový místo, dokonce na třešňový sad.
Vyrazili jsme tam.
Nevěděla jsem, že třešně už odkvetly...
Každopádně jsme se pod odkvetlou políbili.
Nic to neznamená, třešeň to byla.
A pak jsem dostala odvážný nápad. Udělat pár erotických snímků nás dvou...
Teplíčko, sad rozlehlý, nikde nikdo, tak co?!
Další den jsme byli v Obi, protože nám přivezli novou pračku a chybělo nářadí k jejímu
uvedení do provozu. Konkrétně klíč.
Povídám Mirkovi, jestli by se mnou neprošel ještě oddělení s kytkama. To mám ráda.
Pomohl mi dokonce vybrat kytičky do truhlíku, protože tulipány, co mi pomáhal sázet posledně,
už nějak odkvetly...
A když jsme venku lízali zmrzlinu, všiml si, že opodál je sekáč.
Ne pavouk, ale zboží z druhý ruky.
Což mám taky ráda...
A tak mě tam doprovodil.
Je to takový mužský ideál, dokonce nenamítal nic proti tomu, vyzkoušet můj nový peeling,
co mi koupila ségra. Fakt je skvělej, pleť je po něm daleko lepší.
Když uléhal, já si ještě v koupelně čistila zuby. A pak jsem si natřela rty balzámem z Floridy,
kterej je taky skvělej.
Přišla jsem s ním do ložnice, abych mu tu péči taky dopřála.
"Co to kurva...," ohnal se, když jsem mu nečekaně začala potírat rty.
"Balzám!"
"A k čemu to je dobrý?"
"Pro vláčnější rty přece," vysvětlila jsem a donatřela mu ještě horní ret.
"A dáš na facebook tu naši fotku ze sadu?"
"To ale neni vůbec chlapská záležitost, víš...," namítal.
"Je! Jsme tam pod odkvetlou třešní...," oponovala jsem, s tím, že o žádnou velkou romantiku vlastně nešlo.
"Já už za chvíli fakt nebudu mít koule!" Zvolal najednou.
Jako by se v něm něco probudilo, protože jinak si neumim vysvětlit ten dialog, který
následně vedl sám se sebou, a v němž mě sladkým hláskem přehrával...
Fotku na fejsbuk? Jasně, proč ne, dám lásko... A natřu ti rty! Jasně, dávej, chci je mít vláčný!
Pojď se mnou na kytičky! A na hadříčky! A udělej si píling... A budem se fotit v sadu - nechceš šnečka na penis? No jasně, že chci!"
No, asi už se mu dál taky nechce nic hrát :)
A toho šnečka... Nevim, o čem mluvil... Ehm.
***
Žádné komentáře:
Okomentovat