Ne, ze bych mela silu nebo cas Vam to vsechno napsat... Ale aspon strucne prozatim, to musim.
Mame krasneho chlapecka, ktery dostal jmeno Adrian. Meli jsme ho vybrane uz na jare a nakonec zvitezilo, i pres nevuli casti rodiny. Holt jsme to tak citili.
Jelikoz jsem nebyla ve stavu ho hned videt, doslo totiz nakonec na celkovou narkozu, privezli mi ho az za vic, nez 24 hodin. Driv jsem ho tedy "znala" z fotek. Ovsem pripadal mi na nich o dost vetsi, nez jaky skutecne je. Je uplne malicky. Meri sice 50cm, ale ja si zkratka pod takovym cislem predstavuju vic :)
Driv, nez ja, ho taky videla cela moje rodina, az na babicku, ktera prijede pozdeji... spolecne foto
Hujeru me rozesmalo, coz bolelo...
A dal v bodech: Cisarsky rez je velice bolestivy zazitek. Obzvlast, kdyz nezafunguje anestezie...
Sestry me ani tentokrat neprekvapily. Prekvapenim byly dve hodne a privetive vyjimky.
Nejhorsi pocit je bezmoc, kdy je clovek odkazan na pomoc druhych. Napr. sester...
A nejlepsi pocit? Zdrave miminko a milujici partner, ktery se stara a pomaha, jak to jde.
Chtela bych tady podekovat taky svoji velke rodine za podporu a pritomnost, kdykoliv je treba, a i kdyz neni:), a Vam za tolik fandicich vzkazu a prani.
Docela rada bych se podrobneji rozepsala, ale je to pro me ted narocne. Zapisky z porodnice tedy
pozdeji.
Ted uz jen foto: Predstavuju Vam naseho synka, toho co chvili vypadal, jako tucnak a rikalo se mu Pipin...:)
vice na fb strance.
Preju Vam krasny zaver roku!
***
Žádné komentáře:
Okomentovat