Nevěřila jsem, že se to stane, modlila jsem se o zázrak, věřila...
Teď je to realita, které nevěřím, která se neměla stát a já si s tím vůbec nevím rady.
Elenečku už nikdy neuvidím, nepomůže nic.
Teď slyšíme, ať si přijedeme pro úmrtní list a zkontaktujeme pohřební službu.
Ale já to nechci.
Pokojíček plný hraček, ručník a kartáček v koupelně, nočníček a křesílko...
Ještě si měla hrát.
Byla tak malinká a ustrašená z celý tý nemocniční péče.
A byla tam sama, když ji uspávali, i když umírala.
Kéž by ještě přišla a řekla nám, že jí s náma bylo dobře,
a že teď je jí líp.
Já myslela, že nejlíp jí bylo tady.
Moje holčičko, vždycky Tě budu milovat, miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě.....
Tvoje maminka, které strašně chybíš a nikdy to nebude jinak.
Žádné komentáře:
Okomentovat