středa 3. dubna 2013

Nové stanovisko

Tohle se mi ještě nestalo, abych musela nějaký svůj článek vymazat.
Smazala jsem "Vírotřesení".
Kvůli pocitu.

Volala mi Kiki, že se jí stala divná věc.
Prý pod text psala koment, a jelikož chvíli neměla čas, odložila mobil, že to dopíše za moment.
Jenže najednou si všimla, že se napsané řádky samy mažou.
Ty řádky, kde psala, jak to teď má s Bohem ona.
Všechno to postupně a SAMO mizelo. Jenom se na to dívala, žasla a čekala, kdy se ten kurzor zastaví.

Přebrala si to tak, že se zřejmě rouhá a nekomentovala nic.
Svěřila jsem se jí, že taky nemám nejlepší pocit z věty v tom článku, kdy jsem psala o svém
problému s Bohem.
No a co se mi pak nestalo...

Chtěla jsem vypnout počítač, jenže ta vypínací ikona prostě zmizela.
To se přece klikne do levého dolního rohu na "start", a hned dole je tam ten příkaz "vypnout".
Jenže tam dole bylo prázdné místo.

Hned mě napadlo, že bych to ještě asi vypínat neměla, a ovlivněná Kiki zážitkem, říkala jsem si,
že bych to možná měla nějak poupravit - aspoň tu konkrétní větu...

Tak jsem ji smazala, jdu to vypnout a řádek pořád nikde.

Svěřila jsem se Zdeňkovi a on mi na to řekl, že to je úplně nenormální, aby ten příkaz prostě zmizel.
Hledal ho, ale nenašel.

A tak jsem článek začala překopávat víc a víc, až jsem ho nakonec smazala, protože už to
vůbec nebyl ten článek, který to původně byl.

To všechno z obavy, že jsem se rouhala.


Je totiž možné, že Bůh Elenku tímhle způsobem skutečně zachránil, a že ten problém s tím
mám já sama se sebou. Vždyť jsem se za její záchranu modlila - dokonce slíbila, že na oplátku
budu všude šířit JEHO jméno, jako někoho, kdo nás miluje a na koho se můžeme bez obav všichni
obrátit.

Uzavřela bych to tím, že vzhledem k tomu, že jsem si tu záchranu představovala jinak,
budu muset na své víře zapracovat, protože ztratit ji nechci.

A Kiki to samý :)

To je naše nové stanovisko...
***


PS: Už vím, jak bych dnes zvala na svůj blog nové čtenáře.
Jestli si připadáte nenormální, tak se přijďte uklidnit :)

V každém případě ale, všechno co tu píšu, myslím vážně.

Žádné komentáře:

Okomentovat