Včera jsem našla v mailu krásnej vzkaz, který Vám chci ukázat.
Jako příklad toho, jak mě potěšit :):)
Dobrý den. Váš blog čtu pravidelně od doby, kdy vyšel článek o Elence na zena.cz. Od té doby jsou Vaše příběhy pravidelnou součástí mého večera. Když jsem na Váš blog narazila, byla toho spousta nepřečteného, tak jsem měla na dlouho o zábavu postaráno. :) Každopádně často jsem chodila spát dost "rozsekaná". Tak trochu si přála, jestli to třeba nedopadne jinak... Nikdy jsem žádný blog nečetla. Nevěřila bych, že se u něčeho takového můžu tolik nasmát a zároveň tolikrát poplakat. Už hodněkrát jsem Vám chtěla napsat, ale vždycky jsem si říkala, že je to blbost, že Vás asi můj názor nezajímá. Ale musím. Minimálně Vám říct, že píšete krásně a já mám Váš blog moc ráda. Když se sem třeba týden nepodívám, tak mám zvláštní pocit, jakože "po něčem, po někom je mi smutno, ale po čem?", no je to jasný. Chybí mi Vaše povídání o Vás, rodině, přátelích, o Elence... Neznáme se, ale moc Vám přeji, abych za pár let viděla v záhlaví blogu Vaši usměvavou tvář s rodinou a četla si veselé příběhy Vaší rodiny. Někdy, když napíšete něco jako dnes, vždycky mě to dostane, musím zalistovat v historii a přečíst si třeba nějaké "Zápisky z písku", zkrátka se vrátit v čase před to všechno ... Z článků, jako je tento, je mi opravdu těžko. Dost to prožívám, často na Vás i Elenku myslím. To smutné výročí se blíží, nemám Vám co poradit, nevím jaké to je, ale myslím na Vás. Máte velké štěstí, že máte super rodinu. Ty Vám někdy i závidím... :) Mějte se nejlíp jak je to možné a těším se na další, snad veselejší článek.
Moc děkuju paní Veronice!!
Musím přiznat, že i já se někdy vracím, pomocí svých starých zápisků, v čase. Jelikož jsou to autentické příběhy,
není problém se do toho znovu úplně vžít a dát se mámit, že to neskončilo...
Někdy to potřebuju. Totéž provádím s fotkami, s videi...
Chtěla bych dneska poděkovat Vám všem za to, že jste tady se mnou, ještě víc za to, že mi o sobě dáváte vědět
a nejvíc za to, že máte se mnou trpělivost, a i když se pár dní zaseknu, čekáte. A stejně pak komentujete, i když Kiki předjímá,
že na mě vykašlete :)
Co já bych si bez Vás počala?
Jste součástí mého života, stejně jako tahle stránka.
Díky za tu zpětnou vazbu.
Chtěla bych dneska popřát všem zamilovaným, aby jejich láska byla opětovaná.
A to nejen pro dnešek, ale na vždy...
Aby nikdy nebolela, aby se bejvalky i bejvalí klidili z cesty, stejně jako všichni nepřející záškodníci,
za to se osobně přimlouvám! :)
Krásný den Vám všem!
Žádné komentáře:
Okomentovat