Kašna

Moje sestra Kiki si pořídila strašně drahou kabelku.

Nevím, z čeho to je, ale nesmí se to prát.

Přišla takhle po obědě k nám, kabelku si položila v chodbě na dlaždičky,

a já za chvíli jdu kolem a vidím, že na ní má louži...

Kiki, ty sis ji něčím polila?

NE!!!

Aha...

Přiběhla, s ní i Elenka a všechny tři jsme na to mokro koukaly.

Elenko, tys tam tetě něco vylila?

Ne.

Nepovídej...

Já ne!

Kiki přičichla, ačkoliv mně už to bylo v podstatě jasný. Kočka...

Poslední dobou dělá psí kusy.

Kabelku jsem přenesla i s louží do vany, a tam se teprv ukázala pravda.

Moje pravda, zatím nevyřčená.

Vytekla z ní žlutá tekutina - co já mám pořád s tou močí? :)

SÁRO!!! Zařvala Kiki někam do bytu, protože jsme ani jedna netušila, kde se ta kočka právě

nachází.

A stejně, co po ní chtít, že jo... Ta už dávno neví, že pochcala tašku za majlant.

Jestli to kdy tušila.

Přesto se Kiki vydala Sáry zeptat.

Vyndala jsem z toho Kiki pokladu všechny ty její poklady, včetně drahé peněženky,

(nemá mít všechno tak drahý, že jo!), a začala s omýváním.

Pudřenka, doklady, mince... Ty jsem vhodila do umyvadla, že se na ně dostane,

ale pak mě napadlo rychle zaprat hlavně tu tašku.

Začala jsem ji sprchovat.

Ta kabelka se nesmí prát, jo... Ozvalo se z obýváku.

Jasně...

Tak jsem ji vyždímala a dala sušit. Stejně bude smrdět.

Kiki si pak posbírala všechno to oprané do náhradní kabelky (do mojí levné

a staré), a šla.

Na mince v umyvadle zapomněla.

A já si pak myla ruce, a pohled na ně mi připomněl kašnu.

Bylo jich jen pár, celkem asi osm korun. Na takovou částku se zapomene snadno.

Tak jsem je oprala, vybrala a vhodila do kasičky Elence.

My je v létě házíme do kašny v Třeboni.

Jsou tam malý červený rybičky, co se lesknou, a na hladině se třpytí sluníčko, a na dně ty mince...

A v tu chvíli jsem se začala těšit na léto.

Takže když to shrnu, Sára zechcala drahou kabelku a mně důsledek té příhody

navodil takhle pozitivní pocity.

To by Kiki koukala...

***