Dnes začnu v bodech, jelikož mám chřipku a jsem příšerně unavená a stále kýchám a smrkám...
Milá Beo, moc mě těší, že bys ráda dostávala info o mých nových článcích na mail.
Jenže nevím, jak na to.
Leda bych Ti ho tam sama posílala...
Milé čtenářky, kterým zůstala skryta pointa příběhu o Tondovi a poté i roztržené kartičce Magic.
Někdy myslím, že jsem řekla vše a pak se ukáže, že skutečně jen myslím. Moje mínus,
teď musím vysvětlovat.
Není pro autora trapnější situace, než muset objasňovat svým čtenářům, o čem to bylo... :)
Rozešli jsme se se Zdeňkem.
A sešli s Tondou. Už několikrát.
Zdeněk se ode mě bude stěhovat...
Já se zatím stěhovat nebudu. V Praze mě drží práce.
Kiki by Vám řekla, že se v té vsi o mě zatím úplně stoprocentně nestojí,
ale to se poddá.
Asi stále nemůže uvěřit, že o něj stojím já. Stejně, jako moje rodina.
Ano, komplikuju si život.
Ale kamarádka mi psala, že to se s ním právě dělat má!
Ne ho jen v poklidu odžít...
Navíc mi to paradoxně pomáhá.
Dokonce s tím souhlasí i moje psychiatrička.
Tuhle mi psala esemesku, kde mi oznamovala změnu termínu našeho sezení.
V práci jsem pak nechala otevřenou složku přijatých zpráv a šla se věnovat zákaznici.
Kiki se po chvíli začala smát a pořídila si dokonce foto.
Prý pro náš zábavný silvestrovský večer.
První byla zpráva od Martina, druhá od Zdeňka, další od Tondy a čtvrtá od psychiatričky.
Fotka mých dopisovatelů byla ihned odeslána do naší mentální poradny.
Stejně už se polovina jejích členů odpojila, protože jim neustále a nevhodně vyhrával telefon,
kdykoliv jsme cokoliv psali.
Například Tom poslal z Anglie fotku svého výrazu na záchodě a vzápětí se objevila na displeji poznámka,
že uživatel Zuzka opustil skupinu.
Připadá Vám, že ještě píšu v bodech?
Měla bych tu každopádně ještě jeden.
Byl u nás mejdan.
Přijely moje ségry, Dan a Martin, no a že se pobavíme.
Když se chtějí pobavit, bývá to často na můj účet...
"Tak co dneska psal Toník?"
"Zas poslal fotku prasat?"
Pak mi sebrali telefon a dočetli se, že dnes stavěl kurník. Tedy jen střechu.
A zítra si jede koupit telata.
Výbuchy smíchu protkával občasný pokus Martina, aby se tolik nesmáli.
Dodal, že kdyby přišla nějaká katastrofa (nedej Bože), tak lidi jako Tonda, si bez elektřiny v přírodě poradí.
A že na rozdíl od nás aspoň něco dělá.
Kiki připustila, že ona například dnes neudělala užitečného vůbec nic.
To jsme nakonec připustili všichni...
A já to pak šla napravit.
Udělala jsem si horký čaj s medem a šla se potit.
Uzdravit tělo, abych mohla dál uzdravovat svou duši.
Prospívá to našim mejdanům...
***
A moc děkuju za všechny zprávy, co mi chodí do vzkazů autorovi.
I za ty, ať koukám vysvětlit, co se Vám to tady snažím říct :)
Žádné komentáře:
Okomentovat