Insta True Story

Maminka: "Prosim tě, nekupuj mu křečka, neblbni, smrdí to, musíš to čistit, nemůžeš nikam odjet, nedělej si zbytečný starosti."

Já: "Ale když on ho tak chce..." 

Hlava mi servíruje představy nakoukaný z youtube a hned připojí i cool heštěgy: 

• křeček se radostně prohání námi vyrobeným bludištěm z kartonu (#bludisteprokrecka)

 • křeček uléhá na kočce, pod kočkou, vedle kočky, která ho mateřsky přijímá (#truelovestory)

 • křeček nosí maličkou Santovu čepici (#vanocnikrecek)

 • zkrátka Instakrecek 

Za pár dlouhých dní plných zvažování:

Já: "JUPÍ! Tak už ho máme - všichni se radujme! Děti svolejme!"

Děti: "Hele, tady má něco červenýho..."

Já: "Ukažte... Co to kurva..."

Dotaz pro Google: červení broučci na křečkovi

Odpověď Googlu: paraziti, napadají i lidi... BRRRR!

Maminky mobil: "tút, tút, - ano?"

Já: "Mami, prosim tě, nemáš nějakej difusil pro zvířata?"

Maminka: "Vaše kočka má blechy a bojíš se, že nakazí křečka?"

Já: "Ne, to vůbec! Co tě nemá. Je to úplně naopak..."

Tvoříme bludiště. Z krabice. Stříhat tvrdý karton Adrianek ještě nezvládne. A taky se vzteká, že bludiště slepuju a vůbec tak nějak celkově vyrábím já. Je krásný, velký. Protože mě to děsně baví, nevnímám jeho narůstající nesouhlas přecházející v pláč. 

"Co brečíš?" Všimnu si konečně.

"Já to chtěl dělat sám!"

"Ježiši, tak to dělej, prosim!" (Otvírám si víno)

"Ale já to neumim, fňuk"

"No tak vidíš, musim to dělat já!"

"Já to zvládnu! Slibuju!" Křičí Adrianek a bleskurychle otvírá vteřinový lepidlo (shledala jsem ho na ty kartony ideální), zatímco já si nalévám dvojku. Óká, trojku. Moc tubičku zmáčknul, slepuje si prsty, stříká mu to i na zem, popadá mě amok. Myjem si ruce, rozlepuju prstíky, on řve. Asi jsem ho vyděsila provoláním, že tohle lepidlo drží navždy.

Konečně uvěřil, že bludiště zvládne jenom máma a spokojí se s režií. Ale musím začít znova.

Když máme hotovo, slavnostně vkládá křečka na start. Ten ale nechápe, kudy a proč má z týhle místnosti odejít. Nedá se mu to vysvětlit. Nechce nám vyhovět, chce si dělat, co chce.

Nechává za sebou myší bobky a dokonce louži. V jednom z pokojů, kam jsme ho ručně přemístili.

Nebaví ho to, ale Adrianka jo. Sice se ho (nepochopitelně) bojí vzít do dlaní, ale nevzdává to s ním. A já pomalu přicházím o iluze. Ani tu čapku si nenechá dát! A taky je dost rychlej, (insta)snímky jsou rozmazaný. Zatím tedy celkem mimo moje vize. A taky mě posral. Kočka Máša je ve střehu, krčí se a plazí kolem bludiště. Bojím se, že epizoda "křeček" nepotrvá dlouho. Myslím, že je to jen na ní.

Kdy nám předvede trueLIFEstory.

•••

                      Insta křeček a já (taky insta)

                                Seznamování

                                            

                                      Start!